Rozmarné léto

20. července 2018 v 15:23 | Petr Šafránek |  Povídání
Je krásný sluneční den na Vysočině. Již ráno jsem byl pro vodu u studny, asi 800 m. Máme tu vnoučata, tím pádem má Hanka v péči čtyři děti, Davídka, Kubíčka, Tinku a mne. Udělal jsem snídaně a zapřemýšlel o prázdninách mých dětí, jejich rodičů. Syn tu býval s babičkou lavskou od jednoho roku, dcera ode tří. My dva s Hankou v době našich dovolených, než jsme začali oba učit na středních školách a měli také prázdniny. Byly to krásné časy, pěkně se vzpomíná. Jen nám nejde do hlavy, jak to babička zvládala.
Pak jsem šel ve vzpomínkách dál, na má dětská a školní léta u tety Maně a stréca Václava v malé vesničce Přestavlky. Byla tu tehdy kupa dětí. Strýc měl hospodářství. Tři krávy, dva koně, Furina a Fuksu, prasata a veškerou drůběž. Hus a kvočen jsem se bál, koní také. Kolem hospodářství byla spousta práce. Mojí záchranou byl velký ořech ve dvoře, na kterém mě nikdo nenašel. Z dětsví dobře znám, kolik je práce na polích, se sklizní všeho a kolem zvířectva. Pamatuji si mlátčku ve stodole. Mnohé děti už dnes znají jen krávu Milku, chléb roste v marketech. Velmi se mi líbila sklizeň chmele. Stréc byl odborníkem na chmel v Tršické oblasti. Taky ve mně zůstala vůně chmele, šrotu s kopřivami, země při vyorávání brambor a ve stích a na komorách vůně starého železa, kolomazi a kůže z koňských postrojů. Vzpomínky sem později vyjádřil v pár mni příbězích, rádoby básních. Budou v poezii. Přeji vám všem, přátelé a přátelky, krásné leto. Váš Petr Harry

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama