Poezie prázdnin 2

21. července 2018 v 12:39 | Petr Šafránek |  Poezie
Stará vesnice (Přestavlky)

Jak to, že se stále vracím
do té malé staré vesnice?
Že mi voní venkovem,
půdou polí a chlévy?
Zní zvuky chlévů a maštalí,
kejháním a kokrháním?
Vždyť mě tu nikdo nevítá.
Všichni, co jsem měl rád, nejsou.
Nikdo mi neřekne:
Zikmunde, co je nového ve světě?
Čtyřicet let časem zpět,
vše se v duši promítá.
Kamarádi z dětských her
se rozprchli do světa.
Staré lípy ke kapličce
také nikdo nevrátí.
Včera není dnes.
To zpívala tehdy Eva Pilarová.
A platí to stále.
Ze staré komory, sušárny chmele,
je pyramida rozbředlých vepřovic.
Jen břidlicové tašky
spadlé se střechy stavení
jsou jako kámen věčné.
Kopřivy se vlní na dvorku,
který kypěl životem.
Obraz venkovské usedlosti
se rozbil a rozpadl.
Ale střípky šťastných dětských let
se v duši znovu skládají.
Obrazy srdce se nerozbíjejí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama