Den poezie

21. března 2017 v 12:21 | Petr Šafránek |  Poezie
Musím přiznat, že mě Hanka Otavínka dnem poezie tzv. pošťouchla vpřed. Tak jen pár řádků. Přeji poetické jarní dny.
Váš Petr Harry Šafry

Maličkost
Upoutala mě květinka u cesty
zazářila drobounkými kvítky
krásný okamžik - málokdo ho prožije
jen ten kdo má stále duši dítěte

Bílé prázdno
Bílý list papíru
a zabloudilé myšlenky
chladná hrst sněhu
co zapomněla něhu
v dálce pláčí milenky
smutek je bílý
myšlenky beze slov sílí
v barvě slonové kosti
slova jsou přece hosti
co na věty se skládají
jenom pár vět hezčí je svět

a splín ztrácí se potají

Banality
Slyšel jsem zpívat kosa
Banální věta
Tak jako
Ráno jiskří rosa

Na konci léta

Kříže
Když se ukřižovává,
kácí se strom.
Ten umírá dvakrát.
Jednou za sebe,
jednou za člověka.
Myšlenky
Jak hejno racků za oráčem
letí a víří mé myšlenky.
Sněží vzpomínky.
A z černé převracené země

klíčí láska.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. března 2017 v 11:08 | Reagovat

Krásná oslava dne poezie. Poslední dobou čtu ráda básně- tedy vždy jsem je měla ráda, ráda jsem recitovala, ale nyní víc než jindy. :-)

2 Elis Elis | Web | 8. dubna 2017 v 23:36 | Reagovat

Nádherné verše a v nich krásné myšlenky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama