Prosinec 2012

Bez lásky není nic II

12. prosince 2012 v 20:22 | Petr Šafránek |  Poezie
Svatba

Náměstí září bílou a blankytem.
Mladým lidem, co jdou z rytířského sálu
začal běžet čas, vše jim teprve začíná.
Osud je ovinul zlatou nití.
Žena a muž, dva prstýnky, jeden polibek.
Nezáleží na roční době,
aby kvetla jejich láska.
Už zbývá jen foto u Nejsvětější Trojice.
Oni ani neví, že je ve jménu
Otce, Syna a Ducha svatého.
Ať ta jejich zlatá niť není tenká.
Amen!


Vůně hříchu

Je pozdní večer, Hynkův máj,
dech zahrad roznáší se potichu.
Je pozdní myslet, že je ráj,
když všechno voní po hříchu.
Sladká vůně jasmínů a pivoněk
se vemlouvá, že hřích
je jenom mimoděk.


Střelnice

Slečno ze střelnice u kolotoče,
proč ten smutek ve tváři?
Že pro vás nikdo nevystřelí růži?
Vy, zdobená třpytem pozlátek
a smutkem v tmavých očích,
asi nevíte, že Amor měl vzduchovku,
já se chtěl vytáhnout
a zasáhnout vás do srdce.


Slavík a láska

Vonící nocí přeběhl stín,
snad protančila víla.
Zazpíval slavík svůj lásky rým
a noc mi pravdu skryla.
Pro krásu noci nepovím,
že lásku slavík nosí.
Se sluncem odezní jeho rým,
třpytí se v kapkách rosy.


Myšlenky

Jak hejno racků za oráčem
letí a padají mé myšlenky.
Sněží vzpomínky.
A z černé převracené země
klíčí láska.


Zlatokop

Nevěřil jsem ti,
vzal jsem motyku a lopatu
a šel hledat poklady a štěstí.
Krásné vzpomínky zapadly
pod hromady marastu
a nebyl na ně čas.
Při cestách z místa na místo
jsem až po čase zjistil,
že jsem jen vykopal hrob
pro naši lásku.
Vše zrezivělo a ztratilo smysl.
Kde je vše, co jsem ti dlužen,
kde jsi, má lásko?


Malý měsíc

Malý měsíc zháší den,
rozžíná tmu.
Podívej,
malý měsíc nese můj sen.
Hvězdy svítí,
duše tančí,
malý měsíc hraje blues.
Noc je temná,
city jako hvězdy září.
Malý měsíc zpívá,
podívej poslouchej...


Polibek

Lehký polibek na tváři mám,
je to můj malý sen, který byl dán,
jen křídlo motýlí okamžik duhový.
Kdo mi dal polibek, nikdo se nedoví.
Tak malé znamení té lásky naší,
že se mi rozplyne, trochu mě straší.


Prosba

Každá báseň má snad něco sdělit
Já píši básně, když chci své srdce scelit
Rozervané za všechny kolem sebe
Rozdané z lásky a teď je prázdno zebe
Ach, Bože, lásko, o pomoc Vás prosím
Od cizích hříchů, které v srdci nosím


Bílá a černá

Bílá je barva smutku
Prázdných bílých listů
Nenapsaných dopisů

Černá je barva lásky
Tmavé horké letní noci
Luk vonících láskou

Proto jsou spolu
Vždy bílá a černá
Smutky a lásky

Smutky po láskách
Lásky po smutcích
Pro žal i pro radost


Krása žen

Dívky mají krásu kopretin.
Miluje mne, nemiluje mne?
Ženy mají krásu růží.
Jsou svůdně voňavě a složité.
Staré ženy mají krásu sakur.
Padající růžové lístky jejich moudrosti
krášlí svět.



Netečnost

Chováš se jak netečná slečna,
ukrytá v sametovém korzetu.
Prosím tě, buď trochu tečná,
ať si tě s jinou nespletu.


Diana

Výstřely vašich očí
zpod přivřených řas
mě zasáhly bez výstrahy
přímo do srdce
má neznámá krásná dámo
a odcházejíc pryč
jako Diana na lovu
nechala jste mě bez pomoci
krvácet na chodníku


Potkávání

Osud časem chtěl
abych tě potkal ještě dvakrát
poprvé jsi mě neviděla
spěchala jsi, možná na vlak
srdce se mi mohlo rozskočit
balvanem, který v něm rostl
cítil jsem, jak bolest píše tvé jméno
na srdeční stěnu
a jak krev pění jako příboj
podruhé jsem ti pomáhal
s kočárkem do autobusu
tvé cizí dítě se na mne usmívalo
ten muž který se natlačil dovnitř
a šlápl mi na nohu patřil k tobě
byl to tvůj úspěšný energický muž
pozor dveře se zavřely
já zůstal venku jako smutný klaun

Bez lásky není nic

7. prosince 2012 v 15:46 | Petr Šafránek |  Povídání

SINE AMORE NIHIL



Milí přátelé, zejména přítelkyně,

zdravím vás a přeji pěkný večer a pěkné dny. Na rozdíl od pana Zakopčaníka (který byl kdysi v počasí TV) vám přeji slunce (když už není nad hlavou) v duši i srdci. je podzim a s jeho typické dušičkové počasí z něhož jde chlad. Co naopak hřeje, je láska a úsměvy našich blízkých.

Naše téma BEZ LÁSKY NENÍ NIC -SINE AMORE NIHIL je proto velice aktuální.

Myslím, že tohle krásné slovo mi při myslí probíhá nejčastěji. Musím se přiznat, že tím častěji, čím jsem starší. Nestýská se mi po starých láskách, prožívám tento krásný pocit, protože jej stále mám.

Měl jsem dříve různé, jak se říká priority. Když jsem byl ještě v pracovním řídícím procesu, měl jsem v mobilu nastavený po zapnutí pozdrav: Čest je jediný dar, který si muž sám sobě dává. Nemůže mu ji nikdo vzít, pokud se jí sám nevzdá. Byla to také trochu obrana před dnešní dobou.

Po trablech s CMP jsem došel k názoru, že opravdu nejdůležitější věci jsou zdraví a dobrá rodina. Pozdrav jsem změnil na SINE AMORE NIHIL a CARPE DIEM. a LÁSKA? Pro ni platí stejné pravidlo jako pro štěstí. Mnozí lidé jsou šťastní, jen o tom nevědí.

Mám velice rád herce Jeana Maraise, i když už mezi námi není. Kdysi jsem byl šokován jeho láskou k mužům. Byl to ale vynikající umělec do všech směrů. ČT s ním natočila v jeho sídle medailon krátce před jeho úmrtím. Když se ho v závěru zeptali, jaké má životní krédo, odpověděl: Nejsem dost moudrý, abych mohl pronášet nějaká kréda. Pokud mohu říci, tak nejdůležitější je pro mne láska. K lidem, ke všemu.

A tak téma láska je všemocné. Lásky jsou různé: k ženě, k dětem, k vnoučatům, k cizím ženám, k přírodě, k umění apod. Taky se vyskytovala láska k vlasti a se dnes hodně častá láska sama k sobě. Bohužel se vyskytují i nelásky, do protikladu k lásce bych dal užírající nenávist. Lásce také škodí žárlivost.

Pro básníky, i amatérské, je ovšem trvale nejzásadnější téma láska k ženám.


Holické noviny - úvodníky a poezie

Dámský sloupek I

Milé dámy,

když tak přemýšlím, MDŽ už neslavíme a svátek maminek se ještě nějak neujal. Takže je nutné ujišťovat Vás celý rok, jak Vás, my muži, obdivujeme. Jenom ale prosím nechtějte být moc emancipované. Mám pocit, že emancipovaná žena dělá vše jak chlap, ale zůstávají jí přitom všechny domácí povinnosti. Bere ovšem méně peněz, i když odvádí stejnou práci. A dál si myslím, že pokud feministka chce svého muže se svatozáří se všemi nej, pak to také nemusí být vůbec chlap, ale následně třeba lesní zvěř s parohy. Jinak hluboká úcta před tím, co vše na rozdíl od mužů zvládnete, třeba i naráz, a ještě dáváte dar života.

Na rozdíl od Lenina si nemyslím, že lokomotivami dějin jsou revoluce, nýbrž ženy. Vzpomeňme krásnou Helenu, Dalilu, Šárku, Libuši a Mata Hari a další, které hýbaly mužskými a světem. Z čehož ale ovšem plyne, že mužům ostražitost neuškodí.

Dámský sloupek II

Milé dámy,

srdečně a zdvořile vás zdravím, i ruce líbám. Uvolněte se, prosím, a s problémem emancipace buďte vyrovnané. Jde kupředu sama i bez vás. Návrh senátu zrušit MDŽ není přece proti Vám. Je proti totalitním zvykům, kdy vy jste měly svátek a muži se při něm opíjeli. Také je to nacionální, přece se my, Češi, nebudeme podřizovat nějakým nadnárodním nápadům! Zdůvodnění je nasnadě, máme vás oslavovat každodenně. Dalším stupněm vašeho zrovnoprávnění bude důstojnější odchod žen do důchodu, v pětašedesáti jako muži. Vždyť, když budou v práci, co byste doma samy dělaly. Pokud se vám to náhodou nebude líbit, vina je i na vaší straně. Málo se totiž politicky angažujete a tak na našich komorách nemá kdo za vás bojovat.

Jako příklad vám uvedu skvělou ženu novinářku a překladatelku Marii Fantovou. Byla bojovnicí proti diskriminaci žen. Její osud je teskný, jak tomu u mnoha vynikajících žen bývá. Cituji kousek jejího dopisu přítelkyni z roku 1914 (byl v MF Dnes): "Všechna moje dospělost a chtivost činu je vyburcována a celé mé vyproštěné srdce a vnímání se touží zakousnout do nějakého klubka událostí, jež jdou tak střemhlav a bezohledně kupředu. Bouřím se proti příliš pasivní a abstraktní úloze ženy, které nezbývá než pozorovat a uvažovat, když jiní se mohou rvát, a bezprostředně trpět a dávat jiným trpět." Vidíte, jak se to dá pěkně vyjádřit. Připravte si, pokud to tak cítíte také, místo dělání večeře řeč, a zahrajte si nebe, peklo, ráj.

Mne samého neberte vážně, vždyť bez vás by svět nebyl krásný. A obecně muži kolem vás? Nemůžete si s nimi zcela rozumět, protože každý chce něco jiného. Muž ženu a žena muže. Tomu se myslím říká antagonismus.
Váš Petr